(článek od p.Bílka v rámci průzkumu, jestli v roce 2021 neslavíme 650 let od založení)
Každý z nás, občanů Šakvic si možná někdy ve svém životě položili otázky:
Kdy vznikla naše obec? Jaká je její historie? Jsou nějaké písemné dokumenty
prokazující vznik naší obce ?
Odpověď na tyto otázky však není tak jednoduchá a jednoznačná. Musíme si
uvědomit, že se v běhu historických událostí vracíme téměř o 800 let. Při hledání
pravdy v tak daleké minulosti však narazíme i na slova „možná, snad“. Někteří, asi
většina, začnou pátrat na internetu, jiní se ponoří do starých archivů a foliantů …
Pokud při hledání vyjdeme z názvu naší obce – Šakvice a na chvíli opustíme
myšlenku přímého spojení Čičovice-Šakvice, tak zjistíme zajímavé skutečnosti.
První listinou (1), která zmiňuje název naší obce, je listina sepsaná v
neděli 15.listopadu l.p. 1248. Je to nejstarší dochovaná listina, která je uložena
v johanitském archivu. Břeclavský vévoda, Oldřich III. Sponheimský, vnuk českého
krále Přemysla Otakara I., daruje templářům v Šakvicích (Schaeckwitcz) čtyři statky
v Rakvicích (Raeckwitcz). V textu této listiny nacházíme název naší obce jako
Schaeckwitcz
Druhou listinou (2), která píše o Šakvicích je listina moravského markraběte Jana
Jindřicha, který dává panu Volfovi z Přítluk a jeho dědicům rychtu s dvěma lány
polí, sadem, lukami, jezerem a vším právem a příslušenstvím ve zpustlé vsi
Šakvicích (Schaykwicz) s podmínkou, že se postará o nové osazení vsi. Je dobré si
všimnout, že v této listině se píše „ve zpustlé vsi“, což znamená, že tato ves –
s názvem Šakvice již existovala dříve. Listina byla sepsána v pátek 29.března l.p.1371.
Třetí listinou (3), je listina sepsaná v pondělí 6.března l.p.1380. Touto listinou
Jošt, moravský markrabě, daruje Janu z Lichtenštejna za prokázané služby lénem
tvrz Nový Hrádek, ves Šakvice (dorf Schackwitz) s mlýnem u Dolních Věstonic a
s dvěma poddanými v Horních Věstonicích.
To jsou tři nejstarší dochované listiny, které se vztahují k naší obci. Všechny
používají popis názvu naší obce jako Schaeckwitcz, Schaykwicz, Schackwitz. Největší
spor je však veden o listinu první, která dle některých historiků je přisuzována
Čejkovicím (4), podle jiných pak Šakvicím (5).
Kde je tedy pravda, kde ji hledat? Odpověď je poměrně jednoduchá.
Hledejme přímo u nás doma, v Šakvicích. Náš kostel sv. Barbory, je místem kam naši
předkové po staletí nosili své děti ke křtu, říkali si své ano a loučili se svými
blízkými. Pokud navštívíme toto místo a zůstaneme s údivem stát nad umem našich
předků, tak v presbytáři tohoto kostela najdeme odpověď. Gotické žebroví a zejména
pak vzácná rozeta na jejich spojení u stropu kostela, jsou důkazem, že pravda o Šakvicích se nachází v listině z roku 1248. Podle (6) doc. JUDr. PhDr. Dobroslava Líbala, DrSc. presbytář našeho kostela patří do druhé poloviny 13.století, nebo do začátku 14.století. To znamená do roku 1250 – 1315.
V této věci vzpomínám i na slova našeho faráře, pátera Škopíka, který nás jako
děti upozorňoval, na vzácnost gotické klenby, jejíž žebroví sahá až k zemi. Je to
stavební řešení, které v našich končinách nemá obdoby. Staří kostela a tím i dobu
vzniku naší obce dokazují i výzkumy z archeologického průzkumu kostela
provedeného v roce 1998-1999. Výsledkem tohoto výzkumu je potvrzení doby stavby
presbytáře kostela do let 1250 – 1300.
Závěrem je tedy možné vyslovit myšlenku, že si naše obec 15.listopadu roku
2021 připomene 773 let od první písemné zmínky o existenci Šakvic.
(1) Národní archiv Maltézští rytíři – české velkopřevorství (1085-1875) 3085, in:monasterium.net,URL </mom/CZ-NA/RM/3085/charter>Accessed at 2021-02-01Z;
(2) Originál pergamet, latinsky, pečeť markraběte;
(3) Originál pergament, pečeť;
(4) Prof.Libor Ján; Prof.Ladislav Horák; František Nosek;
(5) RNDR.František Skřivánek – Templáři v zemích Koruny České; historiograf František Béda Dudík; Gregor
Wolný – Kirchiche topografi; Archiv für Geographie Historie, Staats und kriegskunst;
(6) Katalog gotické architektury; doc. JUDr. PhDr. Dobroslav Líbal, DrSc., strana 226